Statistický úřad nepatrně upravil data k hrubému domácímu produktu.
Statistický úřad nepatrně upravil data k hrubému domácímu produktu za druhé čtvrtletí.
Zatímco v polovině srpna předběžně informoval, že HDP rostl meziročně o 1,7 procenta, aktuálně hovoří o růstu o 1,8 procenta. Slovenská ekonomika tedy rostla i ve druhém čtvrtletí, v porovnání s prvním čtvrtletím se však tempo růstu zpomalilo.
Objem HDP v běžných cenách dosáhl 26,5 miliard. eur a byl meziročně vyšší o 10 procent.
Ekonomickou výkonnost už čtvrté čtvrtletí po sobě táhla podle úřadu především domácí poptávka, konkrétně vyšší spotřeba domácností.
Zahraniční poptávka, tedy vývoz, sice ještě zůstala v meziročním poklesu, ale už jen minimálně. Z deseti skupin odvětví ekonomiky meziročně rostlo osm. Rozhodujícímu průmyslu však podle úřadu dech nestačil a zaostávání za kondicí před pandemií se prohloubilo na téměř 16 procent.
Produkční aktivita jednotlivých odvětví ve druhém čtvrtletí setrvala v mírném růstu. Hrubá přidaná hodnota dosáhla celkového objemu 23,5 miliard. eur, což představovalo růst HDP o 0,9 procenta.
Odvětvová výkonnost nedosáhla úrovně před pandemií, za hodnotami druhého čtvrtletí 2019 ještě zaostávala o 1,4 procenta.
Nejvýznamnější vliv na růst HDP měla skupina odvětví velkoobchod, maloobchod, doprava a skladování, ubytovací a stravovací služby s meziročním růstem o 9,7 procenta, přičemž vyšší růst se projevil zejména v dopravě o 15,8 procenta.
Složky vnitřního obchodu, velkoobchod a maloobchod, dosáhly růstu 5,9 procenta. Celá skupina odvětví dosáhla současně o sedm procent vyšší hrubé přidané hodnoty než ve stejném období před pandemií.
Naopak výrazně brzdící účinek na růst ekonomiky měly výsledky průmyslu jako nejvýznamnější skupiny odvětví s pětinovým podílem na hrubé přidané hodnotě ekonomiky. Meziroční pokles o 4,1 procenta prohloubil zaostávání za úrovní před pandemií o 15,7 procenta.
V rámci struktury průmyslu měl zásadní vliv zejména meziroční pokles v nejvýznamnější výrobě motorových vozidel o více než 11 procent.
Kladná ekonomická aktivita byla iv druhém čtvrtletí podle úřadu výsledkem vlivu především domácí poptávky, která setrvala v růstu páté čtvrtletí po sobě a dosáhla zvýšení o 2,1 procenta.
Rozhodující vliv na vývoj domácí poptávky měla konečná spotřeba s růstem o 1,1 procenta, která byla důsledkem zejména vyšší meziroční spotřeby domácností o 4,3 procenta. Ostatní dvě složky konečné spotřeby byly v poklesu, přičemž pokles konečné spotřeby veřejné správy pokračovalo druhé čtvrtletí a ještě se prohloubil na 7,2 procenta.
Zahraniční poptávka byla meziročně nižší, avšak pokles byl mírnější než v prvním čtvrtletí.
„Navzdory poklesu však můžeme vidět, že objemově byl vývoz výrobků a služeb nejvyšší. Dovoz výrobků a služeb zůstal na stejné meziroční úrovni,“ uzavřel statistický úřad.
